Na poslední a nejdůležitější match sezony, odvetu kvalifikace do 3. ligy v Mnich. Hradišti, jsme se všichni připravovali opravdu poctivě. Nejstarší jedinci Já, Zdenda a Peca jsme dali v týdnu nadprůměrné 3 tréninky.
Jarda po tom co v domácím utkání kvalifikace hrál pod své možnosti, usoudil, že za to může jeho přetrénovanost a raději přišel jen na 2 tréninky.
V Pátek, den před kvalifikačním utkáním v Mnich. hradišti byl stav následující: Já jsem přemýšlel jestli nemám strhnout potahy a přelepit je na jiné prkno, protože od utkání ve Slatině, kde jsem trefil stůl se mi zdálo, že je prasklé dřevo a pálka hrála nějak divně, díky čemuž mi to vůbec nešlo :). Už jsem měl dokonce kousek potahu odlepený, ale rozmyslel jsem si to. Zdenda ten se pořád vztekal, že ta jeho pálka netahá a sháněl telefonní čísla na někoho kdo mu na poslední chvíli dodá nové potahy. Peca ten pořád skučel, že ho chytla záda a nemůže se hýbat. Myslím , že psycholog by našel původ našich problémů rychle :). Všichni tři jsme hráli hrozně. Jen Jareček asi nebyl přetrénovaný a hrál standard. Nejlépe na tom byl nejmladší hráč našeho týmu , aktuálně invalidní, Luboš Vaverka (Vavin), který se v hospodě připravoval na sobotní fandění. Takže rozpoložení super,ale zase jsem se utěšoval , že je lepší mít formu až v sobotu na mistráku.
Bylo odhlasováno, že řídím, asi protože v neděli bývám nejdřív "čistý". Cesta byla vpohodě. Až na mé občasné vztekání se s pomalými řidiči. Jsem totiž typický představitel dnešní zrychlené doby a strašně mne vytáčí když někdo jede v obci méně než 48km/hod a mimo obec méně než 88 km/hod :).
Před příjezdem na halu Sokola Mn. hradiště jsme dali malou zastávku na penzionu, kde jsme byli ubytovaní, během které si někteří stihli zdřímnout a jiní dobít mobil, aby mohli hrát hry.
Hala na Sokole byla v normě. Klouzající podlaha se vyřešila mokrou hadrou, světlo OK, jen jsme se museli poprat s větším odskokem míčku, než na který jsme zvyklí.
Šlo se do boje. Šance na postup jsem já osobně viděl 60:40 pro nás. Pro úspěch bylo důležité vyhrát aspoň jednu čtyřhru. Peťa se Zdendou doma nenašli recept na Trávníčka s Blažkem,proto jsme čtyřhry prohodili. I když los vyšel, nevypadalo to zpočátku vůbec dobře. Zdeňa a Peťa to měli s Bukovským (jasná jednička týmu) a Stránským 1:1 a Já s Jardou jsme prohrávali 2:0 s Blažkem a Trávníčkem. Jarda se ale najednou probral a začal hrát výborně, dával úplně všechno a zápas jsme díky třem hladce vyhraným setům (5,6,4) otočili. Kluci na druhém stole nezvládli pětisetovou bitvu a těsně prohráli. Stav 1:1.
První kolo dvojher: Jarda nedal šanci Trávníčkovi , výhra 3:0. Zdenda s Blažkem tekl 2:1 a vypadalo to špatně, ale nakonec to zvládl a vyhrál 3:2.
Peca vedl se Stránským 2:0 a vypadalo to, že vyhraje, ale Stránský se rozehrál a utkání otočil ve svůj prospěch. Já jsem s jedničkou soupeře Bukovským trochu kousal, ale ukázal , že je lepší. Stav 3:3.
Druhé kolo dvojher: Jarda se s Blažkem první set rozehrával, ale pak ukázal, že se mu forma vrátila a po třech relativně jasných setech (7,6,3) vyhrál 3:1. Zdenda překvapibě hladce prohrál se Stránským 3:0. Peca s Bukovským, který hrál ještě lépe než u nás, prohrál 3:0. Já po nervózním začátku celkem jasně přehrál trávníčka 3:1 (6,-8,9,3). Stav stále vyrovnaný 5:5, což nám vyhovovalo.
Třetí kolo dvojher: Jarda opět jasná výhra 3:0 se Stránským 3:0. Zdenda prohra 3:1 s Bukovským. Stav 6:6 , k postupu stačí 2 body ze 6 utkání...Tak dlouho jsme čekat nemuseli Peca porazil Orta, který střídal Trávníčka (myslím, že to nebyl dobrý tah domácích ...) 3:1 a poté co já vyhrál 3:1 s Blažkem jsme mohli slavit postup.
Utkání se dohrálo v poklidné atmosféře, z které vybočovalo jen utkání jedniček týmů, na které se opravdu dalo koukat a v kterém Jarda vítězstvím 3:2 dokázal, že mu to teď opravdu jde. Konečný stav 11:7 pro nás.
Body Jarek Marek 4,5 ; Jan Marek 3,5; Zdeňa Morávek 2 ; Peťa Jamný 1
Napsal Jan Marek
Žádné komentáře:
Okomentovat